Autor: Andrew MacAskill a Elizabeth Piper
LONDÝN (Reuters) – Začalo to jako místní spor o plány Číny postavit novou ambasádu vedle Tower of London – proti sobě postavil druhou největší světovou supervelmoc a městskou část v centru města, která projekt zablokovala.
O něco více než sedm měsíců později se to zvrhává v diplomatický spor, o kterém představitelé obou zemí řekli agentuře Reuters, že podkopává úsilí o nápravu jejich těžce poškozených vztahů.
Dva čínští a tři britští představitelé řekli agentuře Reuters, že čínská vláda vyjádřila frustraci nad tím, že na oficiálních schůzkách neudělila stavební povolení své ambasádě.
To vedlo britské úředníky, kteří se po brexitu snaží navázat hlubší ekonomické vazby, k obavám, že by také mohli zastavit své vlastní plány na přestavbu svého velvyslanectví v Pekingu. Na stávajícím stísněném místě již chybí prostor. Návštěvník řekl, že squashový kurt je třeba přeměnit na kancelář.
Úředníci tvrdí, že poplivnutí velvyslanectví podkopalo pokusy britského premiéra Rishi Sunaka vytvořit nový přístup k Číně, který by vyvážil zájmy národní bezpečnosti Londýna a lepší spolupráci v oblasti obchodu a změny klimatu.
Je to na hony vzdáleno roku 2015, kdy se bývalý premiér David Cameron a prezident Si Ťin-pching podělili o pivo a fish and chips v anglické vesnické hospodě a vyhlásili „zlatou éru“ vztahům mezi Londýnem a Pekingem.
Čína poprvé oznámila plány v roce 2018 na ambasádu o rozloze 700 000 čtverečních stop na bývalém místě britské královské mincovny – britského oficiálního výrobce mincí – její největší mise v Evropě, téměř dvakrát větší než mise Washingtonu.
Koupil pozemek – asi 4 míle od své současné základny v centru Londýna – za zhruba 255 milionů liber (311 milionů dolarů). Ale zatímco nevolení plánovači návrh přijali, volení místní zastupitelé je odmítli a odmítli jej z důvodu bezpečnosti a dopadu na obyvatele.
Čínští představitelé řekli agentuře Reuters, že podezírají britskou vládu ze spiknutí s cílem zastavit plány ambasády a organizovat místní opozici.
Podle čtyř lidí, kteří jsou zapojeni do rozhovorů nebo jsou s nimi obeznámeni, vyjádřili svou nelibost nad tím, že se nemohou přesunout na nové místo, na schůzkách se svými britskými protějšky v posledních měsících. Agentura Reuters nedokázala přesně určit, na kolika jednáních byla tato otázka vznesena.
“Je to rozhodně politické,” řekl čínský představitel.
Britští představitelé – chyceni mezi požadavky z Pekingu, politici a někteří stejně hlasití místní obyvatelé – obvinění odmítli s tím, že rady dělají svá vlastní rozhodnutí.
Sázky jsou vysoké – Čína byla v posledním desetiletí druhým největším zdrojem přímých zahraničních investic v Londýně, hned za Spojenými státy.
“Je to velmi špinavé a bolí nás hlava, bez které bychom se obešli,” řekl britský úředník. Britský úřad pro bydlení a zahraničí odmítl komentovat.
BLÍZKY TERMÍNU
Britská vláda se chtěla od celého plánovacího procesu distancovat. S největší pravděpodobností si ale bude muset brzy vybrat stranu.
Blíží se termín 11. srpna, kdy se Peking může odvolat proti zamítnutí plánování.
První fáze takového odvolání by vyžadovala podání žádosti nezávislému posuzovateli na Inspektorátu plánování.
Pokud plánovací inspektorát shledá žádost spornou nebo má celostátní význam, dostane se k britskému ministru pro bydlení Michaelu Goveovi, který by také mohl projekt „nazvat“, pokud chce učinit konečné rozhodnutí sám.
A tady je to složitější.
Do hry vstoupily obavy z potlačování svobod v Hongkongu, zprávy o porušování lidských práv vůči ujgurskému lidu v Sin-ťiangu a podezření, že se Čína snaží proniknout do bezpečnostních systémů. Peking všechna obvinění popřel.
Od roku 2018 neproběhla žádná osobní setkání na úrovni vedení. Plánovaná jednání mezi Sunakem a Si Ťin-pchingem na okraj světového summitu v listopadu loňského roku byla náhle zrušena. Poslední telefonát mezi vůdci národů byl před více než rokem.
Stejně jako jiné evropské státy přijala Sunakova vláda politiku neutralizace bezpečnostních hrozeb, které Čína představuje – včetně zákazu některých čínských technologií – a snaží se zapojit do oblastí, jako je obchod, investice a změna klimatu.
Iain Duncan Smith, bývalý vůdce Sunakovy vládnoucí Konzervativní strany, chce, aby to zašlo ještě dále a řekl, že rozhodnutí zablokovat ambasádu by ukázalo, jakou prioritu Británie při jednání s Čínou upřednostňuje národní bezpečnost.
Přístup vlády k Číně “je velmi měkký. Musíme být schopni říci, že nejsme připraveni se klanět,” řekl agentuře Reuters.
“Z NAŠICH RUKOU”
Čínské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení pro Reuters minulý měsíc vyzvalo britskou vládu, aby splnila svůj „mezinárodní závazek“ pomoci jí vybudovat nové velvyslanectví, a uvedlo, že Čína chce najít řešení „na základě reciprocity a vzájemného prospěchu“.
Britští představitelé, kteří odmítli být identifikováni, uvedli, že se obávají plánu Londýna na obnovu svého velvyslanectví v Pekingu, který by mohl být ovlivněn.
Žádost byla podána, ale povolení ještě nebylo uděleno, uvedl úředník. Datum podání žádosti nebylo jasné.
Jiný manažer řekl, že pohlíží na plánování požadavků jako na dva samostatné procesy.
Úředníci hovořili pod podmínkou anonymity vzhledem k citlivosti tématu.
A pak jsou tu lidé z Tower Hamlets, které je třeba zvážit.
Během počátečního plánovacího procesu někteří obyvatelé oblasti, která má velkou muslimskou populaci, upozornili na to, co podle nich bylo čínskou perzekucí Ujgurů.
V jednu chvíli se radní chtěli vrátit domů přejmenováním místních ulic nebo nových budov Ujgurský soud a náměstí Nebeského klidu – plány, které nebyly nikdy uzákoněny.
Obyvatelé také říkají, že se obávají více místních bezpečnostních problémů.
Asi 300 z nich žije v bytech připojených k lokalitě. Čína se stala vlastníkem těchto nemovitostí, když pozemek koupila, a nyní je fakticky jejich vlastníkem.
Dave Lake, předseda Asociace obyvatel Royal Mint Court Residents Association, která zastupuje pronajímatele, řekl, že místní opozice by mohla opadnout, pokud Čína slíbí, že nikdy nevstoupí do bytů nebo přijme opatření, jako je zákaz vlajek.
Jeho největší obavou však nyní bylo, že Británie a Čína prosadí dohodu a ignorují místní obyvatele.
“Cítím se beznadějně. Úplně se nám to vymyká z rukou a nezní to vůbec dobře,” řekl. “Naše bezpečnostní problémy jsou tak kritické a tak důležité a myslím, že by mohly být přehlédnuty.”
(Další reportáž Martina Quina Pollarda v Pekingu. Střih Kate Holton a Andrew Heavens)