by Největší a nejlidnatější světadíl světa počítá se smrtelnými následky extrémního letního počasí, protože země zažívají spalující vlny veder a rekordní monzunové deště, přičemž vlády varují obyvatele, aby se připravili na další příchod.
Přívalové deště tento měsíc zaplavily části Japonska, Číny, Jižní Koreje a Indie, vyvrátily životy milionů lidí a způsobily bleskové povodně, sesuvy půdy a výpadky proudu. Rekordní teploty také vedly k nárůstu nemocí souvisejících s horkem, zejména mezi zranitelnými komunitami, jako jsou senioři.
V sobotu zemřelo ve středokorejském městě Cheongju nejméně 13 lidí poté, co voda z břehu řeky zaplavila podjezd a uvěznila vozidla včetně autobusu veřejné dopravy.
V posledních dnech zemřelo v Jižní Koreji nejméně 41 lidí a tisíce dalších byly nuceny evakuovat své domovy a hledat dočasné útočiště, protože střed a jih země zasáhly prudké lijáky.
V reakci na ztráty na životech vyzval jihokorejský prezident Yoon Suk Yeol k přehodnocení přístupu země k extrémním povětrnostním podmínkám.
“Tento typ extrémních meteorologických jevů se stane běžným – musíme přijmout změnu klimatu a vypořádat se s ní,” řekl Yoon v pondělí.
V sousedním Japonsku způsobily rekordní srážky na jihozápadě země ničivé záplavy, které si vyžádaly nejméně šest mrtvých a mnoho dalších se stále pohřešuje.
“Prší jako nikdy předtím,” uvedl mluvčí japonské meteorologické agentury v prohlášení, které vyzývá obyvatele postižených oblastí k maximální ostražitosti.
Je to vzor vidět v celém regionu – od částí Filipín a Kambodže na jihu, kde rozsáhlé záplavy vedly k přerušení dopravy ve velkých městech, včetně hlavních měst Manila a Phnom Penh – až po části z Indie dále na sever, kde rekordní srážky přinesly několik státy se zastavily a vyžádaly si desítky životů, říkají úředníci.
Hlavní město Dillí zaznamenalo 10. července svůj nejdeštivější červencový den za více než 40 let, uvedly úřady. Silné lijáky donutily zavřít školy a mnoho zranitelných lidí zůstalo bez domova.
Z jednoho extrému do druhého
Zatímco některé regiony se potýkají se smrtícími lijáky, jiné se potýkají s úmorným horkem.
V pondělí meteorologická stanice na severovýchodě Číny zaznamenala rekordní teplotu 52,2 stupně Celsia (125 stupňů Fahrenheita), zatímco v Japonsku teploty vyšplhaly na 39,7 stupně Celsia (103 stupňů Fahrenheita).
Celkem více než pět meteorologických stanic v Číně překonalo v pondělí nejvyšší teploty 50 stupňů Celsia (122 Fahrenheit), což je jedna z nejteplejších v historii. Stalo se tak po rekordně horkém létě v hlavním městě Pekingu, kdy teploty na začátku července dosáhly nejvyšších 40 stupňů Celsia (104 Fahrenheit), což vedlo úřady k tomu, aby na dva týdny vydaly varování před červeným teplem, protože globální klimatická krize narůstá.
Vlna veder udeří uprostřed příjezdu amerického vyslance pro klima Johna Kerryho v neděli do Číny na jednání mezi Pekingem a Washingtonem o obnovení spolupráce na jednáních o klimatu.
Čína, jeden z největších znečišťovatelů světa, zažila svůj podíl na extrémních povětrnostních jevech – s přívalovými lijáky a záplavami, které zasáhly další části země, zejména jih.
Vlny veder zasáhly i části Japonska. V pondělí ráno teploty vyšplhaly na maxima 39,7 stupňů Celsia (103 stupňů Fahrenheita) ve městě Kiryu, které se nachází v prefektuře Gunma na ostrově Honšú – největším a nejlidnatějším japonském ostrově, který je domovem také Kjóta a Tokia, a 39,6 stupně Celsia v Hatojamě, městě ležícím v prefektuře Saitama.
Případy úpalu jsou stále častější u starších lidí v Japonsku, kteří tvoří 28 % populace.
Teploty v hlavním městě Tokiu v posledních letech dosáhly nebezpečných hodnot, což nutí vládní úředníky volat po přídělovém systému, protože země zápasí s rostoucím nedostatkem elektřiny.
Zranitelný region
Vědci varovali, že frekvence a intenzita extrémních povětrnostních jevů se bude i nadále zvyšovat, protože klimatická krize způsobená člověkem nabírá na rychlosti.
Světová meteorologická organizace ve své každoroční aktualizaci klimatu uvedla, že svět je na cestě k překročení kritického klimatického prahu v příštích pěti letech, protože globální teploty nadále stoupají nad předindustriální úrovně.
Asie s odhadovanou celkovou populací 4,4 miliardy je extrémně zranitelná vůči dopadům změny klimatu, přičemž nedávné epizody extrémního počasí způsobují nedostatek vody, neúrodu a zpomalují ekonomiku.
Tato zranitelnost byla zdůrazněna v loňském roce, kdy katastrofické záplavy postihly Pákistán, zabily více než 1700 lidí a miliony lidí zůstaly bez domova.
Jihoasijská země nyní čelí nejhorší hospodářské krizi za několik desetiletí, kterou ještě zhoršila prudce rostoucí inflace v důsledku záplav, které zničily loňskou úrodu.
„Jedna věc je zcela jasná: to, co se stalo v Pákistánu, nezůstane v Pákistánu,“ řekl premiér Shehbaz Sharif světovým lídrům na Valném shromáždění OSN loni v září a varoval, že změna klimatu země neušetří.
„Celá definice národní bezpečnosti se dnes změnila. A pokud se světoví vůdci nespojí, aby jednali a jednali nyní podle společné dohodnuté agendy, nebude žádná země, na které by bylo možné vést války. Příroda se bude bránit. A na to lidstvo vůbec není na tento úkol.
Sousední Indie, nejlidnatější země světa, patří mezi země, které budou podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) nejvíce zasaženy klimatickou krizí a která potenciálně postihne 1,4 miliardy lidí v celé zemi.
Poté, co přežily nedávné spalující vlny veder na severu a východě, byly tisíce lidí nuceny uprchnout minulý týden před záplavami ve státech jako Himáčalpradéš poté, co silné deště zasáhly vesnice a proměnily silnice v řeky.
Každý rok Indii zasáhnou silné záplavy a sesuvy půdy v období monzunů, které zemi zaplavují od června do září.
Assam, stát s více než 31 miliony obyvatel, je jedním z nejvíce zasažených.
Více než 495 000 lidí ve 22 okresech bylo postiženo záplavami a kolem 14 000 bylo evakuováno do pomocných táborů, když se regionem prohnaly deště. Koncem června hlásili představitelé zvládání katastrof a státní úřady nejméně 10 mrtvých od začátku dešťů.
Video promítané v místní televizi ukazovalo vesničany, jak se po krk brodí v bahnité vodě se svými dobytkem a domy, obchody a auta ponořené do záplav.
Pro několik severních států, včetně Himáčalpradéše, Uttarakhandu, Paňdžábu a Haryany, byla vydána červená varování, která indikují nejvyšší stupeň ohrožení. Varování před sesuvy půdy byla vydána také pro Uttarakhand a Himáčalpradéš.
Silné lijáky si také vynutily uzavření škol v řadě oblastí, včetně Uttarpradéše a hlavního města Nové Dillí.
Dopad těchto extrémních povětrnostních podmínek je těžké ignorovat a chudí Indie patří mezi nejzranitelnější.
Podle Světové banky představují povodně zvláštní nebezpečí pro 35 % populace, tedy přibližně 472 milionů lidí, kteří žijí v městských slumech.
“Ironií toho všeho je, že chudí světa jsou ve skutečnosti oběťmi změny klimatu”, i když to nejsou oni, kdo “vytvořil problém”, Sunita Narain, generální ředitelka Centra pro vědu a indická veteránka životního prostředí a ekolog řekl loni CNN.
„Povodně, sucha a další ničivé klimatické události ‚všechny nám velmi jasně ukazují, jaká bude budoucnost‘,“ dodala.
Pro více novinek a newsletterů na CNN si vytvořte účet na CNN.com
